Leden 2018

Vrabčák

28. ledna 2018 v 12:42 | Jiří Maršálek |  říkanky
Vrabec sem, vrabec tam,
to vám tedy povídám.
Včera se jeden vrátil pozdě domů,
žena mu hubuje,
za pozdní příchod ho čekají galeje.
Nebude už moct s ostatními,
dělat po večerech šprýmy.
"Čimčarara, čim, čim,
to si přece nezasloužím."

Holoubek

28. ledna 2018 v 12:38 | Jiří Maršálek |  říkanky
Chodí holub po chodníku,
klučina se tomu diví
a říká mu poutníku,
jsi celý šedivý.
Holoubek mu zavrkáním odpoví,
že po trávě by chodil rád,
přestože je holub šedivý,
tak se nechce od bince lidí zamazat.

Velmi studené pivo

27. ledna 2018 v 19:39 | Jiří Maršálek |  Básně
Žíznivá zpěvačka do sálu vejde,
studené pivo skoro do sebe kopne.
Říkáte si co na tom sejde.
A ona si ještě pořádně lokne.
Chce se rozezpívat, ale nějak to nejde.
Venku se rozprší, tak navíc asi zmokne.
"Mám zůstat když nemám hlas?"
Sama sebe se ptá.
A dobře ví, že za to může ten pivní kvas.
"Smutná jsem ještě více,
už nebudu nikdy pít studené pivo ze sklenice."
Do sálu se lidé hrnou,
zpěvačka jejich ztuhlá nad pivní pěnou.
Na jevišti po chvíli zašeptá: "Ztratila jsem hlas".
Koncert se tedy odkládá,
tak lidem zbyl jen studený pivní kvas
a špatná nálada.

Psí moudrost

27. ledna 2018 v 10:17 | César |  Césarovy zápisky
Brzy už oslavím čtrnáct let. Vím, že na velkého psa jako jsem já je to hodně. Cítím, jak se můj čas pomalu a jistě naplňuje.
Chci si tedy ten zbytek života dobře užít a být stále s Jirkou, s kamarády jak psími, tak i lidskými.
Ještěže nám ten leden vyšel na jaro, nebo spíše podzim. Ale kdyby napadnul sníh a vydržel, tak bych se mohl v něm válet a to zbožňuji.
Ale počasí neporučíš a s blbcama nezatopíš.
Jsem moc rád, že jsem mohl pomáhat a vodit svého pána. Dělal jsem záslužnou práci a moje poslání mě naplňovalo.
Jirka se o mě dobře stará a za to mu také děkuji.
Mělo by se pomáhat, nikoliv dělat zle druhým, jak to někteří bohužel dělají.
A jak to říkají obyvatelé v Kyjově: "Oni nevijú co páchajú."
Možná kdyby věděli, jak škodí hlavně sami sobě, třeba by to nedělali. Škoda, že tohle pochopí příliš pozdě.
Chci říci všem lidem, že vám sloužíme, pomáháme, děláme společnost a mnohdy i zachráníme vaše životy. Patříme k sobě už odedávna. Co svět světem stojí.
Myslím, že s mým páníčkem jsme nerozlučná dvojka a můžete se o tom i dočíst v Jirkových knížkách.
Půjdu si už lehnout, nějak mě to dnes zmáhá.
Nechám si něco pěkného zdát, třeba jak jsem mladý a blbneme s mými lidmi v rybníku, nebo na brněnské přehradě. To bylo bezva.
Tak se mějte a dobrou.
Váš César

Beseda v knihovně Královo Pole - zvukový záznam

26. ledna 2018 v 12:15 | Jiří Maršálek |  besedy
Tahle nahrávka je z první besedy, kterou jsem dělal v Králově Poli v pobočce KJM.
Můžete zde slyšet mého vodícího psa Césara, který byl přítomný i Borka Kapitančika, jenž načetl knížku César tropí hlouposti, o které se nejvíce mluvilo.
Beseda měla jako vždy příjemnou atmosféru.
Kdo by si chtěl poslechnout, tak odkaz zde:
Královopole knihovna.zip
https://drive.google.com/uc?export=download&id=1dTfWGiIwdoAsC8nKv4lRuhXmIqvWdN-j

Zvuková nahrávka Znojmo

26. ledna 2018 v 12:03 | Jiří Maršálek |  besedy
Bývalá kolegyně Eva z Moravského Krumlova mě pozvala kdysi, abych udělal přednášku o mém psaní ve městě Znojmo. Rád jsem vyhověl i proto, že jsem ve Znojmě prodělal vojenský výcvik u pohraniční stráže a rád jsem se do tohoto města znovu podíval.
V té době jsem dělal besedy v TyfloCentrech Brno, Vyškov, Břeclav a nakonec i v knihovně Moravský Krumlov.
Chybělo tedy jen Znojmo.
Každá beseda má jiný průběh, jinou atmosféru a vždy se můžete dozvědět i něco nového co v jiných besedách nezaznělo.
Uslyšíte ukázky i z CD, které načetl Borek Kapitančik z knížky Humorné příběhy 2 - Když človíček blázní.
Dále básně z knížky Hledání a snění, kterou načetl brněnský herec Ladislav Lakomý.
Zavzpomínali jsme i na jeho osobu.
Myslím, že znojemská zvuková nahrávka z besedy patří k těm nejstarším.
Kdo bude mít zájem si poslechnout, tak odkaz zde:
Beseda ve Znojemském TyfloCentru.zip
https://drive.google.com/uc?export=download&id=1wrn_JqOdrWVq5FFH2KbMiX6neZhJ1uCv

Zvuková nahrávka z brněnské části Chrlice

25. ledna 2018 v 23:10 | Jiří Maršálek |  besedy
Byl jsem pozván se svojí přítelkyní a mým vodícím psem Césarem, abych povykládal o mých knížkách i ty nějaké veselé vzpomínky.
Paní Markéta Běhalová svým příjemným hlasem čte můj medailonek i přečte rozdělení básnické sbírky Hledání a snění.
A přednese i vzpomínku na mého otce v básni Zlaté vlasy.
Taktéž zazní dvě moje básně od Lenky Řehánkové, která je našla v nějakém časopise a udělala mě tím velkou radost.
Přímo z mých úst se dozvíte pár historek z mého mládí.
S paní Jitkou Kozumplíkovou jsme se zasmáli při vzpomínce na jeden telefonní rozhovor, kdy jsem ji nachytal na houbách.
Odkaz zde:
Beseda v centru sociálních služeb Chrlice.zip
https://drive.google.com/uc?export=download&id=18NPIhlC2c3DjfiuEpiRR3PQ0LVhvDBme

Zvuková nahrávka z knihovny Kyjov

25. ledna 2018 v 12:20 | Jiří Maršálek |  besedy
Zazní hudební vystoupení pěvecké kyjovské skupiny Pastelky.
Uslyšíte čtenou ukázku z knížky César tropí hlouposti. Vybral se příběh Být ve správném čase na správném místě a taktéž paní vedoucí knihovny recituje básně ze sbírky Hledání a snění.
Velice příjemná atmosféra a zazní i vtípek a dozvíte se i mnohé o tom, jak se píše nevidomému autorovi.
Nahrávka je sice už starší, ale snad to vůbec nebude vadit.
Odkaz zde:
Beseda v knihovně v Kyjově.zip
https://drive.google.com/uc?export=download&id=1yMRW-W0Pr3Zsx9MsmxoUZgKQ_2Rm3aJU

Na houbách

21. ledna 2018 v 21:34 | Jiří Maršálek |  Básně
Zavolal jí mobilem
a nachytal ji na houbách.
Řekla mu ne omylem,
že je to lepší než na švestkách.
Na chalupu si vyjela,
užít si klidu a ticha.
On jí naslouchá,
její dech mu do ucha dýchá.
Je svátek svatého Václava
a václavky už rostou.
Tak jí povídá: "Ať hodí svou kostrou!"
Ona se zasměje,
košík si rychle bere.
Je přece na houbách
a o tom je to celé.

Ve vaně

21. ledna 2018 v 11:24 | Jiří Maršálek |  Básně
Jakmile vstoupím do vany,
jsem tam celý schovaný.
Ve vaně se tvářím mazaně,
tak tohle přirovnání bude přehnané.
Avšak je mi dobře po těle,
to mi věřte přátelé.
Ve vaně se člověk nepotí,
nanejvýš se potopí.
S hlavou pod vodou vzpomínám na dívčinu,
ta co brázdila v rybníce hladinu.
Nepotkala tam vodníka,
potkala tam mě
a bylo to nádherné.
Měsíček se na nás směje,
říká si: "Co se to tam dole děje?"
Hvězdičky mlčely,
trochu se snad i styděly.
Ve vaně je prostě moc krásně,
skládám tam i básně.
Co vám to tady povídám,
vždyť sprchový kout pouze mám.