Květen 2017

SVATOJÁNŠTÍ BROUČCI

30. května 2017 v 11:18 | Jiří Maršálek |  říkanky
Na svatého Jána
lítají broučci - propána!
Svítí lucerničkou maličkou
nad známou cestičkou.
Dej pozor, broučku,
nelelkuj na paloučku!
Ať světýlko ti nezhasne
a svítíš! Svítíš překrásně.

TRPASLÍČEK

30. května 2017 v 10:54 | Jiří Maršálek |  říkanky
Zjevil se mi trpaslíček,
něčím si otočil.
Byl to malý knoflíček,
pak na stůl vyskočil.
Trpaslíček se usmívá,
breptá si něco pod vousy.
Na mě pohlédne a povídá:
"Kdo ty jsi?"
"Já jsem člověk a ty?"
Chechtá se, chi, chi,chi
"Hlídám vaše sny."
Nevěřícně na něj koukám,
prý jedno přání můžu vyslovit.
Podobalo by se jarním loukám,
mohlo by můj život ovlivnit.
Ale je maličký moc,
skáče na stolku o půlnoci.
Mám už toho dost,
ten že by mi mohl pomoci?
"Tak už vyslov přáničko!"
"zmizím ti za kratičko."
Na sucho jen polykám,
mokré čelo si utírám.
Už jsem to přání vyslovil.
Ptáte se, jak to dopadlo?
Den se mi před očima objevil,
sen odletěl, jak letadlo.

TRHNI SI

27. května 2017 v 8:47 | Jiří Maršálek |  úvahy a zamyšlení
Velice časté doporučení , které občas slýcháme v různých podobách.
Například: "Trhni si nohou!"
Už dotyčný neuvádí, kterou nohou si máme vlastně trhnout. Zda levou nebo pravou a nebo muži prostřední?
Přitom je tohle dost důležité abychom věděli s kterou nohou si máme trhnout.
"Tak si trhni s oběma!"
To by šlo, ale abychom si z toho pak nesedli na prdel.
"Trhni si lopatkou!"
Také dobré, ale opět nastává dilema, kterou že to lopatkou si máme trhnout? Lopatkou na uhlí, nebo lopatkou v našem těle a levou či pravou?
Slýcháme též jen pouze: "Trhni si!"
Čím to už nám dotyčný neuvádí, takže si můžeme trhnout čím chceme. Třeba dveřmi.
Někdy se dotyčného zeptáte: "Čím si máte trhnout?"
"Trhni si třeba uchem!"
Tak vidíte, i uchem si lze trhnout.
Určitě jste také slyšeli, že si máte trhnout protézou.
To je zase taková nepřesnost. Jakou protézou si máte trhnout?
Protéza může být noha nebo ruka a máme i zubní protézu.
A co dělat když žádnou protézu nemáte?
Už slyším, jak někdo říká: "Tak si trhni čím chceš, třeba hlavou."
Tohle řešení by zajisté šlo, ale nesmíme tou hlavou trhnout moc, abychom si nezlomili vaz.
A komu se tohle nelíbí, tak ať si jednoduše trhne.

SPOUTANÁ DuŠE

27. května 2017 v 8:44 | Jiří Maršálek |  Básně
Zdál se mu zvláštní sen,
byl i nebyl živý v něm.
Jak pták lítal jen,
vznášel se nad domem.
Tam dole v posteli se viděl spát,
nebude vám vůbec lhát.
S lehkostí plul vzduchem,
nechtěl se stát duchem.
Chtěl odletět někam pryč,
však ho to táhlo zpátky, jako vykopnutý míč.
Rád by strašně křičel a řval,
Zatím tam dole ho bolel každý sval.
Náhle se velký vítr vytvořil ,
ten ho z toho snu probudil.

KANTOŘINA

26. května 2017 v 9:12 | Jiří Maršálek |  příběhy pro zasmání
Kantořina to je ale dřina.
Určitě si každý z vás také vzpomene na své učitele. Někteří byli fajn a některým kapalo na maják.
Na pár kantorů se nyní můžeme podívat.

DVA HYPOCHONDŘI

24. května 2017 v 9:03 | Jiří Maršálek |  příběhy pro zasmání
Znáte to, každý je občas nemocný, nebo si tak aspoň připadá.
Jak se říká, že když se probudíte ráno a nic vás nebolí, tak jste nejspíše mrtví.
Ale najdou se mezi námi i tací, kterým nic není a přesto naříkají.
Ano, jsou to hypochondři a jak to může vypadat, když se takoví dva sejdou.

ZAHRADNÍCI

23. května 2017 v 12:46 | Jiří Maršálek |  příběhy pro zasmání
Kdo by nechtěl mít krásnou zahrádku a něčím výjimečným se pochlubit.
Jenže jak to může dopadnout, když člověk nemůže sehnat ten správný postřik a proto improvizuje.
Nutné je ještě dodat, že náš zahradník špatně vidí a nerad to přiznává.

ČASOPIS ZORNIČKA - KINO PŘED KINEM

22. května 2017 v 9:22 | Jiří Maršálek |  Ukázky z mých knih
Příspěvek do časopisu Zornička s názvem Kino před kinem z mojí prvé knížky.
Čte nevidomý Jakub Brychta.
Vydává Centrum sociálních služeb pro osoby se zrakovým postižením v Brně-Chrlicích.
Odkaz ke stažení:
https://www.dropbox.com/s/j15w65q7l8rx8y0/Zorni%C4%8Dka%20Kino%20p%C5%99ed%20kinem.mp3?dl=0

DUCH ZACHRÁNCE

21. května 2017 v 9:31 | Jiří Maršálek |  krátké povídky
Jsou mezi námi lidé, které přitahuje nebezpečí a dobrodružství.
Zdolávají hory a dobývají největší vrcholy a to jen pro ten krásný pohled dolů a ten slastný pocit, že to dokázali.
Nyní se můžeme zúčastnit jedné takové výpravy při které se stalo něco, čemu člověk nemůže uvěřit.

PRO HODNÉ LIDI

15. května 2017 v 8:32 | Jiří Maršálek |  úvahy a zamyšlení
Chci poděkovat všem hodným lidem, kteří umějí pomoc všem co pomoc potřebují a nejsou lhostejní ke svému okolí.
Naštěstí je hodných lidí ještě dost. Den je hned veselejší, když takové dobré lidi potkáte.
Budu se těšit na setkání s vámi a přeji hodným lidem, ať mají vždy krásný a příjemný den.
Protože jsem nevidomý, tak se rozloučím mottem:
Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.
Antoine de Saint-Exupery