NIC NEVZDÁVAT

26. února 2017 v 17:36 | Jiří Maršálek |  úvahy a zamyšlení
V životě se někdy přihodí nepředvídané situace.
Mnohdy bývají moc těžké a právě tehdy poznáte charaktery svých spoluobčanů a sousedů.
Můj pes César prodělal mozkovou příhodu. Nemohl moc chodit a sejít schody pro něho znamenalo nepřekonatelnou překážku. Bylo nutné se rozhodnout, zda člověk zvládne těch sedm schodů, které dělili chlupáče od roviny a možnost dojít se vyvenčit.
Po dva dny se mi to nějak dařilo, ale rozbolela záda i ruce byly namožené. Už jsem nezvládnul psa, který má pětačtyřicet kilo, bezpečně unést ze schodů dolů. Postupně se našli přátelé, kteří mi pomohli.
Též paní veterinářce patří velké poděkování, že stále chtěla Césarovi dopřát čas na zotavení.
Po pěti dnech už pes zvládnul schody s mojí pomocí.
Ale nebýt mojí přítelkyně, veterinářky a dobrých lidí, kteří pomáhali, tak by už dnes zde César nebyl.
Moc jim všem děkuji.
Nyní musím napsat i o těch co prošli kolem lhostejně, když jsem zápasil s tím, abych dostal chlupáče ze schodů. Jejich lhostejnost je až neuvěřitelná.
Dobré skutky se vám určitě vrátí, ale platí to i o těch špatných.
Až budou oni, kteří nedokážou pomoci i když jsou o pomoc požádáni, sami v nesnázích, pak snad pochopí. Možná až tehdy, až jim též nikdo nepomůže.
Je zarážející, že je tolik lhostejnosti a radosti z neštěstí druhých.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Simona Simona | Web | 27. února 2017 v 9:35 | Reagovat

Já myslím, že dobré skutky se tam nahoře zapisují. Ale je pravdou, že lhostejnost některých je obdivuhodná....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama