Říjen 2016

TRADIČNÍ BOWLINGOVÝ ČTYŘLÍSTEK

21. října 2016 v 16:56 | Jiří Maršálek |  Různé
Opět si to rozdal v bowlingu náš tradiční čtyřlístek ve složení: Jitka, Jana, Zuzka a moje maličkost.
Napřed jsme si objednali povolený doping. Dal jsem si kofolu i Jana. Jitka si dala frappé, ať ji to dobře šlape. Spíše koulí.
Děvčata si vyberou lehké koule. Nechápu, ale budiž.
Já si beru kouli nejtěžšího kalibru.
Zpočátku se držím na pěkném druhém místě až do doby, kdy mě začal napovídat pes Zuzky Gery.
Měl jsem poznat, že bude dělat vše, aby mě jeho panička předstihla.
Dnes se nedaří Jitce. Asi jí nesedla ta káva.
Mám prý zelenou kouli. Tož mě snad přinese štěstí. Taky jo! Házím strike.
Kuželky šly všechny k zemi. Tenhle hod už bohužel nezopakuji.
Hodina hry nám rychle uplyne. Jsme všichni v dobrém rozpoložení a dobře se bavíme.
V samém závěru jsem se dostal opět na druhé místo. Už jsem neposlouchal rady Geryho.
Vyhrála právě jeho panička.
Tak jsem se pochlapil a mužským jsem ostudu určitě neudělal. Vždyť jsem koulel proti všem třem ženským.
Náš bowlingový čtyřlístek si zase pěkně zakoulel.
Tak jak koulela očima obsluha za barem, jak nám to šlo.

ŠUMÍCÍ LES

21. října 2016 v 9:04 | Jiří Maršálek |  Básně
Slyšíš jak les šumí?
To si stromy spolu povídají.
Co si šeptají stromy?
Že les krásně voní
a že jsou vyšší než vloni.
Copak si říkají ještě?
Brzo bude období deště.
V něžném vánku se dotýkají,
to si lásku vyznávají.
V tiché noci za měsíčku
si dávají snad i hubičku.
Přes den se k sobě naklání
a nemusí být zrovna klekání.
Jejich koruny zlehounka šumí,
že se rádi mají šeptají.

NA KTERÉM MÍSTĚ SE CÍTÍTE DOMA

19. října 2016 v 16:12 | Jiří Maršálek |  úvahy a zamyšlení
Každý z nás se cítí někde doma. Někdy to mohou být i dvě místa, nebo i více.
Narodil jsem se v městě Brně a proto mám k tomuto městu i vřelý vztah.

NOVÁ KNÍŽKA SE MUSÍ POKŘTÍT I ZAPÍT

19. října 2016 v 12:45 | Jiří Maršálek |  úvahy a zamyšlení
Je to jak u dětí, když se narodí, tak se pokřtí. I když jméno mají vybrané dříve, než se narodí. V našem případě i devátá knížka dostala své jméno: Šestnáct schůdků aneb příběhy ze sklípku dříve než spatřila světlo světa.

PŘÍŠTÍ RÁNO

18. října 2016 v 20:28 | Jiří Maršálek |  Básně
Příští ráno se probudíš,
nevídáno - nevíš, jestli ještě spíš.
Máme zas nové ráno,
myslel jsi, že ho nespatříš.
Kdo z nás ví, zda bude příští ráno.
Přiznám se vám,
mám z toho někdy nahnáno.
Jsem stále ještě zde, to vím.
Ale bude to tak, až se probudím?
Příští ráno, příští,
mráz jde po zádech,
jako když tě holka opustí.
A vítr si venku sviští.
Příští ráno řek' bych ano,
ale smím to říct?
Bude příští ráno,
nebo nebude už víc?

VEČERNÍ MĚSTO

18. října 2016 v 9:33 | Jiří Maršálek |  Básně
Večerní město jak na dlani máš,
světýlka na tebe mrkají,
ty se usmíváš potají.
Kolik těch světýlek na tebe kývá,
jak hvězdy jsou rozesety
ty majáky s lidskými doupaty.

PRŠÍ

18. října 2016 v 9:28 | Jiří Maršálek |  Básně
Melancholie se mnou rozlévá,
když po tabulce skla tečou krůpěje.
Krůpěje deštíka, co si naříká,
pročpak pláče?

NABÍDKA KE ČTENÍ JE-LI VENKU NEVLÍDNO

16. října 2016 v 11:15 | Jiří Maršálek |  Knižní inspirace
Henry David Thoreau: Walden aneb Život v lesích. Vřele doporučuji.
Miloslav Nevrlý: Karpatské hry. Též pěkná knížka.
Vilém Mrštík: Pohádka máje.
Lukáš Pavlásek: Z deníku ajťáka.
Reinhard Habeck: Poslední tajemství archeologie. Záhady a mystéria.
Joseph Conrad: Srdce temnoty, Gaspar Ruiz a jiné povídky, Tajfun a jiné povídky a Náhoda.

JAK JSEM PŘIŠEL NA BUBEN

6. října 2016 v 13:24 | Jiří Maršálek |  úvahy a zamyšlení
Milí čtenáři, je to pravda přišel jsem na buben. Bylo to už takhle vloni zjara. Myslím v březnu. Ne, v dubnu. Dobře se mi to pamatuje, protože jsem si mumlal duben buben.

SCI-FI POVÍDKA

5. října 2016 v 10:05 | Jiří Maršálek |  úvahy a zamyšlení
Píše se rok 2016. Na strojírenském veletrhu v Brně předvádí i vyspělé roboty.
Nejenže vás obslouží, ale i s vámi mluví. Pojďme se za nimi podívat.