Pohádkový den plný podivných zvuků

28. dubna 2016 v 12:42 | Jiří Maršálek |  Ukázky z mých knih

Pohádkový den plný podivných zvuků
Na Pohádku Máje jsem jako kluk často chodíval. Navštěvoval v hájovně
spolužáka Honzíka. Pod lípou jsme hrávali šachy a na opravdové
motokáře jezdívali až ke mlýnu. Pod Komorou je moc hezky
a je dobré poznávat svůj kraj.


Zvu, proto svoji kamarádku Helenku na pohádku. Není to obyčejná pohádka.
Je to Pohádka Máje. Má tam sochu své jmenovkyně, tak aby si ji hmatem
prohlídla. S mým nápadem naši psí kluci souhlasí. Co může panička
tedy dělat, když jsou na ni tři mužští. Podléhá přesile. Jednoho
krásného pátku odjíždíme autobusem na rozcestí u Pohádky Máje.
Když se zorientuji, pokračujeme správným směrem. Vysoko na
obloze zpívají skřivánci. V půli cesty nás zdraví pes Vény ze mlýna.
Zbývá nám vystoupat menší kopeček a už jsme u Helenky i s mojí
Helčou. Přelezu malý plůtek. Voda v kašně není. Tak si do ni vlezu.
Zjišťuji, že socha stojí na vysokém podstavci. Dosáhnu pouze na její
nohu. Mohu ji tedy zalechtat. Je kamenná, proto se nesměje.
Sedáme si pod starou lípou na lavičku. Ještě předtím odháníme
místní slepice. Kontrolujeme rukou, jestli zde nezanechali kuřince.
Vše je v pořádku. Nic podezřelého nebylo nalezeno. Vyndáme si
svačinku a pustíme se do ní. César se chce pro změnu pustit do
slípky. Nejraději by ji oškubal donaha. Z hájenky na naše chlupáče
štěká fenka německého ovčáka. Po chvilce vyjde paní hajná Kalinová.
Je to maminka mého kamaráda ze základky. Poznala mě. Poptal jsem
se na jejich Honzu a nabrala nám vodu pro pejsky. Po krátkém vzpomínání
na chvíle prožité u hájovny jsme se rozloučili.
Vydali jsme se směrem k Žebětínu. Ale po pár minutách to vzdáváme.
Už byl čas na oběd a stejně tam zrovna stahovali traktorem
dřevo. Vyptali jsme se lesního dělníka, jak se dostaneme do vesničky
Říčany.
Vyrážíme popsaným směrem k Veverským Knínicím. Za zemědělským
družstvem se dáme vlevo. Nevíme, jestli jdeme dobrou
cestou. Ale podle popisu to bude správně. Máme namířeno do Říčan
na dobrý oběd. Třeba nás tam tato silnička dovede. Kráčíme kupředu
a chlupáči běhají kolem. Slyšíme rachot, který se k nám přibližuje. Pro
jistotu si uvazujeme psy. Čekáme. Hluk se blíží. Kolem projede traktor, který táhne rachotící vál. Zvládneme projít dvě zátočiny. Už je zde
další ruch. Vím, že máme přejít dálniční most, ovšem netuším, kdy
bude. Helenka se mi ztratila. Hluk stále narůstá a jak se blížíme vpřed,
je větší a silnější. Není slyšet ani Césarova rolnička. Sviští blizoučko
auto za autem. Dálnice. Mám pocit, že udělám-li pár kroků, tak budu
přímo na dálnici. Bojím se pokračovat. Volám na kamarádku. Nikdo
se neozývá. Naštěstí si ťuknu holí do kovového zábradlí. Získávám
jistotu, že dálnice vede dole. Mohu přeběhnout rychle přes burácející
most. Zhruba v půlce se skoro srazíme s Helenkou. Ti překonali tuto
hrůzu tak, že utíkali co nejrychleji. Chvíli na nás čekali. Když se nemohli
dočkat, šli nás hledat. Společně běžíme pryč z tohoto strašného
místa. Podle toho, jak jsme rychle utíkali, mohu soudit, že se to vůbec
nelíbilo ani pejskům. Zpočátku nechtěli na most ani vstoupit. Snažili
se co nejrychleji přeběhnout na druhou stranu. Ulevilo se nám, když
hluk pomíjel. Bylo to za námi. Tento hrůzný zážitek zmírní dobrý
oběd v kavárně a pejskům miska čerstvé vody. Jako dítě jsem na tomto
mostě se školou byl. V té době nebylo zajisté tolik automobilů, ale
hlavně jsem viděl. Proto to nebylo tak hrozné jako dnes. Toho dne
nás podivné hluky pronásledovaly až do samého večera. Dojeli jsme
domů. Po zaslouženém odpočinku šli vyvenčit naše psí pomocníky. Je
krásný podvečer. Pohybujeme se pod zámeckým parkem. V tom někde
nahoře zazní zvláštní zvuk. Napřed mi to připadalo na devítihlavou
saň. Podivný lomoz se ozýval nepravidelně. To bude motorové
rogalo. Zřejmě sebou tady někde plácne. Podivný zvuk shůry se stále
přibližoval. Ty brďo, mimozemšťané. Už jsou tady. Ufoni. Konečně
Helenka poznala původ tohoto hluku. Je to horkovzdušný balón. Jak
odpouštěl plyn, tak zafuněl, jako drak. Z baráčků vybíhaly děti. Volaly
a mávaly na posádku balónu. Zřejmě mu došel plyn, protože přistál
dvacet sedm a půl metru od nás. Pilot si vybral k dosedu kolbiště.
Drak už je na místě. Čeká na princeznu. Podivné zvuky utichly. Přesto
nás večer dovedli vodicí psi na koncert country skupiny. Našli nám
volné místečko k sezení a sami si ulehli, aby s námi poslouchali pěkné
písničky. Lidé si je hladili. Jedna mladá studentka se zajímala o práci
našich pejsků. Večer byl příjemný a pohádkový den se zakončil noční
procházkou zámeckým parkem k domovu. Zvuky se už neozývaly,
jen když pejskové dělali potřebu.
V sobotu jsme navštívili divadelní spolek Prádelna. Proč ne, když
na obědy chodíme do kina. V prádelně sice divadlo nebylo, ale ve
starém sklepě. Vlastně ve starém pivovaře v rekonstruovaném sklepě.
Představení mělo název Misionáři.
Své naturalistické pásmo odehráli:
Thomas, Norman a Sandler - tři vyprahlí poutníci prostorem i časem.
Za trochu toho lidského tepla vás nechají nahlédnout i tam, kam
se slušný člověk málokdy podívá. Pořadatelé nás usadili i s našimi
vodicími psy až do poslední řady, kde nám zajistili i místo pro naše
průvodce.
Prostora hlediště nebyla příliš velká. Hra není vhodná pro děti,
proto jich tam bylo nepočítaně. O psech nic nepsali, takže mohli divadlo
shlédnout s námi.
Uzavřely se dveře, aby představení nebylo rušeno. Mohlo se začít.
Bylo nutné zamknout, protože ve venkovních prostorách pokračovala
přehlídka ochutnávky výrobků malých pivovarů. Většina diváků
v hledišti přešla přímo z pivovarské akce do divadla. I nám chutnalo
pivo z Oslavan, které jsme před představením ochutnali.
Je teplý večer. Herci popíjejí na jevišti studené pivo. Norman po
požití potřeboval na toaletu. Volal, že nutně potřebuje jít. Z hlediště
u zamčených dveří se ozvalo: Já taky. Bavili jsme se dobře. Pejskové
chvílemi stáli a sledovali děj. Jindy nerušeně podřimovali. Malé děti
nechápaly často, proč se dospělí smějí a neustále se dotazovaly.
Představení bylo výborné. Někdy do prádelny zajdeme znovu.
Vlastně do sklepa na divadelní spolek Prádelna.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama