Někdy

4. dubna 2016 v 8:53 | Jiří Maršálek |  Básně

NĚKDY
Někdy si říkáš, že se už musíš probudit.
Čekáš na zvonění budíku - ono ale nic.
Měli bychom tedy vstát a jít,
jen tak se tady dá žít.
Život jako zlý sen,
či peklo na Zemi tu žiješ?
Duší se díváš na svět
a rukou svou hmatáš po budíku.
Jestli nestojí, a ručičky jdou.
Jeho zvonění tě konečně probouzí
a ty s úsměvem usínáš.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama