Césarovy erotické sny

20. března 2016 v 10:28 | Jiří Maršálek |  Ukázky z mých knih

Césarovo erotické snění
Můj pes po večerní procházce si tou svou Robinsonádou skáče do pelechu. Tentokráte se nechá ukolébat, aby se proměnil přímo v bohatého a úspěšného mládence.


Je opravdový znalec kvalitního vína, znalec krásných žen a znalec dobrého jídla. Vlastní nádherný dům s bazénem i sportovním vozem Alfa Romeo. Ideální partie pro dámy. Však se za ním táhnou, jako slípky za hospodyní.
Zvládl též vinařskou školu ve Valticích. Byl i několikrát na praxi v zahraničí.
Jeho zkušenosti je třeba plně využít. Má vinný sklípek, kde dělá sklepmistra.
Už se půjdeme do jeho snu raději podívat. Ocitneme se ve slunné Havaji, kde děvčata podprsenky nemají. Nebo jo?
Napřed uvidíme jeho sestavený nápojový lístek, který mu v celém okolí konkurence závidí. César z něj umí vybrat pro hosta správné víno k danému jídlu. Vždy dokáže odhadnout co kterému hostu chutná. Přesto tvrdí, že vše nezná a má se stále co učit.
Nikdo neví, kde shání tak kvalitní vína. V jeho vinotéce najdete pravé perly.
Stolečky a pohodlná křesílka s lampičkou a pravou kytičkou, jsou jeho vizitkou.
Sluneční paprsky se opírají do střech malého městečka. Nepršelo již čtrnáct dní. Kde se jenom ochladit?
Zajisté ve vinném sklípku. Tak pojďme tam už honem.
"Vybral jste nám skvěle. Vše perfektní," slýchává.
Hostům se vždy ukloní se slovy: "Jsem rád, že vám chutnalo a přijďte zas."
"Určitě přijdeme. Jste skvělý odborník," chválí pokaždé zákazník.
"Děkuji, ale ještě toho stále neznám dost, aby byl host naprosto spokojen," říká pokorně sklepmistr.
Večer má vždy plno. Většinou jde o ženy na lovu. A kdo má být ten ulovený? Přece náš César.
Každá si objednává co chvíli, jen aby u ní číšník postál a ona ho mohla lákat na své vnady. Jejich mladá prsíčka, bez podprsenek se vlní, nebo tyčí vždy vzhůru k očím obsluhujícího.
Pravda je, že on prsíčka má rád. Jak dívčí, tak i ta kuřecí.
Holé pupíčky děvčat se nabízejí a jako by říkaly: "Kousni si do mě."
On však stále všem odolává. Nejdéle se bavívá se slečnou Klér.
Je to půvabné stvoření, které nekleje, nenadává sprostě a nenabízí se. Pokaždé je bezvadně načesaná. Nechodí ani vyzývavě oblečená. Ostatní ji Césarovu přízeň závidí.
Nejvíc má na ni pivku slečna Vlasta. Ta jen chlastá, je škaredá a navíc si připadá, jak sloup vysokého elektrického napětí. Už má pětadvacet let a ještě na ni nikdo ani nesáhl.
Číšník si z ní vždy trošičku utahuje, když ji kasíruje: "Tak Vlasto máš to za sto."
Říká to vždy, i když Vlastička má větší, nebo menší útratu.
Sklepmistr vyhlásí konkurs na servírku. To je něco. Snad celá ulice se ihned o místo uchází.
Ještě ale proběhne oslava narozenin Césara. Má dvacet let. Jeho přátelé mu nachystají překvapení.
Všichni sedí ve sklípku. Oslavenec musí sám obsluhovat. Jeho dva nejlepší kamarádi zde ještě nejsou. Náhle je slyšet nějaký ruch a šum. Dveře zavržou. Objeví se velký dort. Emil a Alexander ho stěží přitáhnou doprostřed místnosti. Celé osazenstvo kouká, co se bude dít.
Z dortu vyskočí nahá dívka - striptérka. Zralá ňadra a vosí boky. Dotančí k Césarovi, kterému skáče do náruče. Drží dívku za malý zadeček.
Ona špitne: "To je ale chlapeček."
Oslavenec neví co si počít.
"Tak si s ní počni," nabádá ho Emil.
César odnáší za velkého potlesku nahotinku nahoru do podkroví.
"Tomu říkám dárek, tohle bych si taky nechal líbit," vysloví Ladislav.
César přesně v den svých dvacátých narozenin přijde o panictví. Tak jak před tím vrzaly dveře, nyní vrže postel v podkroví.
"Ale do těch schodů táhnout ten dort bych už nechtěl," pronese vesele Emil.
Nyní i s Alexandrem obsluhují místo oslavence.
Mají zde plno, tak se musí pěkně otáčet. Přátelé našeho sklepmistra zpívají a pijí až do rána. O týden později začíná konkurz na servírku.
"Tak se připrav, hned jsem tady," vítá César první adeptku.
Za okamžik dojde. Hledí na dívku, která před ním sedí na barové židličce pouze v Evině rouše.
"Co blbneš, tady nejsi u odvodu," zadrmolí César.
Ztepilá dívka se vztyčí, jak kobra. Pohladí si svá hruškovitá prsa.
"Se Ti nelíbím, nebo co?" Otáže se naštvaně Žofie.
Sklepmistr ji vykáže a raději odejde někam dozadu. Zanedlouho přijde zpátky. Žofka už tam není. Mládenec pochopí, že si musí vytvořit komisi, která bude s ním servírky vybírat. Takhle by se dostal akorát do maléru.
Na druhý den je ve sklípku se dvěma nejlepšími kamarády.
Druhá dívka přichází. Už zdálky by člověk myslel, že se jedná o lehkou holku. Pravda, váží padesát pět kilo, ale o to nejde. Krátká sukýnka sotva zakrývá úzké kalhotky, zvané tanga. Dalo by se říci, že má holou řiť. Došla s holou zadnicí. Podprsenku zřejmě nikdy v životě nevlastnila.
"Slečno, tady se nebude tančit u tyče," zavtipkuje Alexander.
Kudrnatý dvaadvacetiletý hoch. Původem z Řecka.
Porota ji zkusí dát praktickou zkoušku. Nalijí ji několik druhů vín. Dívka má ochutnat a říci značku vína.
Laura se chápavě usměje. Začne házet do sebe jednu skleničku za druhou. Než ji stačí zadržet, tak vyprázdní sedmou skleničku. Sklepmistr ji klepne přes prsty.
"Nyní řekni, co jsi pila za vína?" Otáže se César.
"Dobrá vína. Chichi?" zasměje se Laura.
"Vy jste měla vždy hned po první ochutnávce sdělit značku vína," říká přísedící Alexander.
"Co a komu?" Otáže se již podnapilá dívka.
"První ochutnávka bylo Rulandské šedé, jako druhé v pořadí Veltlínské zelené. Pak jste do sebe kopla Cabernet Sauvignon. Následovala Pálava jakostní, Aurelius a Sylvánské zelené pozdní sběr," odříká dané vzorky César.
"To byla bílá vína," vyhrkne moudře mladá dívka.
"Ale jedno jste vynechal. Odříkal jste jen šest vzorků. Co takhle sedm pokušení. Ty znáte?" Praví koketně k porotě.
Odsune prázdné skleničky. Na bar pult předhodí své čtyřky. Ňadra nyní leží na pultě, jako malé melouny. Porota překvapeně zírá. Levá bradavka mrkne na přítomné mužské vyvalené oči. Přidá se i pravá bradavka a též zamrká. Ještě pak obě mrknou najednou.
Do nastalé situace druhý přísedící Emil cvrnkne prstem do jedné bradavky. Jak by se chtěl přesvědčit, jestli nezmizí. Ano zmizí, obě.
"Kvůli tomu by zde bylo vždycky plno, kdybych sloužila," vyhrkne Laura schovávaje své zbraně.
Pak zhypnotizované komisi postupně cvrnkne prstem do nosu.
Než se porota vzpamatuje, tak dívka rychle sleze ze židle a uteče pryč.
Nastane hrobové ticho. Pánové jsou zřejmě šokováni.
Ozve se Emil"Já bych ji vzal."
"Proč?" Zeptá se Alexander.
"Měla přece," ukáže dva melouny a Evžen dodá: "velké sebevědomí."
"Chlapi neblázněte. Tohle není striptýz bar," praví sklepmistr.
Přichází další adeptka. Jakmile se posadí, tak hned spí.
"Slečno, nespěte," budí ji Alexander.
Dívka něco zabrblá a hlavu si položí na stůl a tvrdě usne.
Ozve se zaklepání. Do sklípku vkročí žena, která všem hned někoho připomíná.
"Sakra, tady to znám," říká místo pozdravu.
César má divné tušení. Žena obejde spící dívku a přistoupí k baru.
Ty ladné pohyby, jako by je už někdy viděli. Její dlouhé nohy se zastaví téměř před nimi. Její obličej jim byl známý, přesto ne a ne si vzpomenout.
Náhle si dívka sundá brýle a rozpustí své nádherné dlouhé vlasy.
"Jsi to ty," vysloví César už sebejistě.
"Pak prý tady není striptýz bar," směje se Alexander.
Sklepmistr, i když nerad, tak dívku nemůže přijmout. Má to být slušný podnik a nikoliv vykřičený dům.
César nabídne striptérce slámové víno. Vždyť ji to dluží za tu erotickou noc, při niž pozbyl panictví. Kráska si tuhle pochoutku slastně vychutná až do samého dna skleničky. Pak přítomným mužům předvede za odměnu striptýz.
Kluci si vystoupení užívají, jak dívka to skvělé víno.
Další adeptka nedokázala obsloužit porotu, aniž by nerozbila napřed dvě skleničky a závěrem celou láhev vína. Další neuměla počítat a ta předposlední, no to bylo unikum. Ani jeden hoch ji nerozuměl. Mluvila snad tatarsky nebo co.
Poslední adeptka běhala každých pět minut na toaletu.
Už by jim jen zbývalo, aby došla Vlastička.
Z těchto důvodů si pozvali Lauru na druhé kolo.
Tentokráte je překvapí. Ukáže, že umí obsluhovat i počítat. Dokonce pozná i pár druhů vín, které ji jen tak náhodou za odměnu nalijí.
Pálavu, tahle značka je její oblíbená. Ještě poznala Vavřinecké a Veltlínské zelené.
"Gratulujeme, jsi přijatá," dodá závěrem César.
Laura zařve samou radostí.
"Emil poznamená: "Laura a její tygři jsou tady."
Evidentně se do Laury a jejího poprsí zamiloval.
Šéf dívce oznámí, kolik bude brát a že může ihned nastoupit. Laura poděkuje a rychle se převléká. Opět její prsa ohromí přítomné. Tentokrát zamrká prvně pravá bradavka, až pak levá. Ten den tedy začíná. Není tedy divu, když večer pořádá César u svého bazénu párty.
Postupně přicházejí všichni známí. Legrace, dobré jídlo i pití nechybí.
Za chvíli se koupou někteří jen tak, jak je pán Bůh stvořil. Přišla i půvabná Klér.
Probouzím se. Pes mě rychle dýchá u postele.
"Copak, něco se ti zdálo?" Otáži se chlupáče.
"Jo," vydá ten jeho hrdelní zvuk a jde se napít.
Kouknu na hodinky. Prstem zmáčknu na nich tlačítko.
Ozve se: Jsou dvě hodiny."
"Tak jdi spát," ponoukám chlupáče.
Poslechne. Pomaloučku zlehounka uléhá do pelechu. Snad aby někoho nepolekal. Po chvíli už oddechuje. Vchází opět do svého snu.
César sedí v plážovém křesílku i Emil sedí v plážovém křesílku u bazénu. Oba pozorují své dívenky ve vodě. Jejich nahé bílé zadečky se blýskají na lepší zítřky.
"Kam pojedeš kamaráde na dovolenou?" Otáže se Emil, aniž by spustil své oči z Ester.
"Na Capry," řekne potichu sklepmistr.
Emil jeho slova vnímá napůl. Otočí se proto k němu.
"A kam pojedeš na ty kapry?" Skoro zakřičí tuhle otázku.
"Povídám, že na Capri."
"No to vím, že na kapry, ale kam?" Koktá již nesrozumitelně Emil.
Dvě dívenky se přiblíží k jejich břehu. Mládenci nyní pozorují jejich ňadra.
"Hele, ta tvoje je má špičatý. Dej si pozor, aby sis nevypíchnul oko," šeptá vzrušeně Emil.
"Emile, to by bylo nemilé," praví mu César.
Děvčata od sebe mírně odstoupí a oba mládence postříkají. Hoši skáčou za nimi a všichni společně blbnou. Po půl hodince vylezou na břeh. Osuší se. Popíjejí.
César pozoruje již oblečenou Klér. Emil zase Esterku v přiléhavém svetříčku.
Začnou vykládat různé fórky o vodě. Majitel bazénu též přidá jeden.
Vnucuje se sličná dívka v bikinách: "Na vodě jsem vynikající!"
"Ano, to je skvělé, mám doma bezvadné vodní lůžko," dopoví laškovně César.
Klér je zvědavá, zda to lůžko opravdu má. Už César zhasíná a za nahou dívkou rychle do vodního lůžka pospíchá.
Pes mě olizuje.
"Fuj, co děláš?" Optám se rozespaný.
Už je sedm hodin, tak rychle obléct a s chlupáčem ven. Tam sněhové vločky na nás padají. César kouká, jako ve snu, ale pak se ve sněhu v té bílé peřině válí. Chladí své touhy a ten svůj erotický sen.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama